13. okruh

Finanční analýza je jedním z procesů, které se musí provést vždy při každém ocenění podniku (dalšími procesy jsou strategická analýza a ocenění vhodnou metodou).

Finanční analýzou zjišťujeme finanční zdraví oceňovaného podniku. Na základě důkladné analýzy můžeme zvolit správnou metodu ocenění. Vzhledem k účelu vypracování této analýzy musíme dbát na určitá specifika.

Finanční analýza by se měla skládat z pěti hlavních částí. V následujících kapitolách si představíme každou z nich.

Analýza účetní politiky a podrozvahových závazků

Účelem této analýzy je prozkoumat uplatňované účetní předpisy, způsob odepisování, zahrnuté položky...

Horizontální analýza

Jedná se o analýzu rozvahy, výsledovky a výkazů cash flow za sledované období (doporučuje se zpravidla analyzovat co nejdelší období. Minimální doba by měla být 5 účetních období, pokud tak dlouho oceňovaná společnost existuje). Oceňovatel si všímá především odchylek od trendů jako jsou například vysoké absolutní a relativní nárůsty daných položek, nebo jednorázové výkyvy. Objeví-li znalec nějakou anomálii, je nutné hledat příčiny. Je důležité zjistit, jestli se jednalo o určitý přechodný vliv, nebo se jedná o nový dlouhodobý trend. Dále je dobré analyzovat, zdali odhalená změna má spíše pozitivní nebo negativní dopad na oceňovanou společnost.

Vertikální analýza

Představuje analýzu rozvahy, výsledovky a výkazů cash flow v daném roce. Zjišťuje, které položky hrály v podniku nejdůležitější roli. Oceňovatel se zamýšlí nad tím, zdali je struktura výkazů v souladu s předmětem podnikání společnosti. V případě, že některé položky na první pohled nesouvisí s předmětem podnikáním společnosti, je nutné vyžádat si dodatečné informace a na základě nich položky vyhodnotit. V případě volby některé z majetkových metod analyzujeme zvlášť pečlivě finanční výkazy k datu ocenění.

Analýza finančních ukazatelů

Jedná se o různé poměrové ukazatele, které nám přiblíží finanční situaci společnosti a hodně nám napoví o výběru metody. Tyto ukazatele dělíme do několika skupin:

1. Ukazatele rentability – především rentabilita aktiv, rentabilita tržeb, rentabilita vlastního kapitálu atd. Ideální je dosahovat co nejvyšších hodnot těchto ukazatelů.
2. Ukazatele likvidity – jedná se o ukazatele, které zobrazují, zdali má podnik dostatek prostředků na platbu svých závazků. Podnik by jich měl mít dostatek, nikoliv však přebytek. Zvlášť důležité je zaměřit se na tyto ukazatele, pokud zvolíme výnosovou metodu ocenění.
3. Ukazatele aktivity – zobrazují průměrnou dobu, po kterou podnik drží dané položky. Pro podnik je ideální dosahovat krátké doby obratů u položek aktiv (doba obratu zásob a doba obratu pohledávek) a dlouhé doby obratů u pasivních položek (doba obratu závazků). Zvlášť důkladně je důležité analyzovat ukazatele aktivity v případě, že se rozhodneme pro výnosovou metodu, neboť tyto ukazatele jsou stěžejní pro plánování pracovního kapitálu.
4. Ukazatele zadluženosti – zobrazují, jaký používá podnik financování. I ziskový podnik může být silně zadlužený a bez schopnosti generovat pozitivní cash flow pro vlastníky společnosti. V případě výnosového ocenění je vhodné si všímat způsobu financování společnosti, neboť jej lze společně s představami managementu využít v plánu financování.

Prostorové srovnání

Nejprve nalezneme relevantní konkurenty, kteří vytváří obdobnou činnost a zároveň jsou to společnosti obdobné z hlediska obratu (zpravidla okolo 5 konkurentů). Pro těchto pět konkurentů provádíme finanční analýzu. Následně provedeme porovnání v jednotlivých ukazatelích. Dané výsledky můžeme provést na číslech získaných z účetních závěrek na serveru justice.cz nebo také využít některou z mnoha databází. Zjišťujeme, jestli si oceňovaná společnost vede spíše nadprůměrně nebo podprůměrně. Snažíme se nalézt relevantní faktory, proč je oceňovaná společnost nadprůměrná nebo podprůměrná. Dalším účelem prostorového srovnání je skutečnost, že v průběhu plánování by se měla oceňovaná společnost postupně přibližovat průměru (ať už zlepšením nebo zhoršením).

Závěry finanční analýzy

Na základě dostupných dat společně se strategickou analýzou můžeme zvolit metodu ocenění podniku. V případě podniku splňujícího předpoklad going concern – výnosové pojetí, v případě podniku s velkým množstvím relevantních konkurentů a při znalosti transakcí na veřejném trhu – tržní pojetí, a v případě nevýdělečného podniku – majetkové pojetí. Jak již bylo zmíněno, závěry prostorového srovnání využíváme při plánování generátorů hodnoty, neboť očekáváme, že oceňovaná společnost se postupem času bude přibližovat průměrné hodnotě.

Poznámky autorů

Problematika finanční analýzy je podle prof. Maříka stále teoreticky nedořešené téma. Sám profesor Mařík přiznává, že používat v oceňování standardní nástroje finanční analýzy není ideální. Jedna z cest může vést směrem, že by se finanční analýza v oceňování měla přiblížit pojetí finančního Due Diligence známého z M&A. (Due Diligence je Cash Flow orientovaný přístup, který prověřuje udržitelnost dosahovaných volných peněžních toků do budoucna.)

* * *

Feedback k 13. okruhu