1. okruh

Podnik

První pojem, který je potřeba definovat je termín podnik. Odborný výraz "podnik" byl upraven ve starém obchodním zákoníku, který přestal platit k 1. 1. 2014, kdy ho nahradil nový občanský zákoník. V něm už se slovo podnik nevyskytuje. Nahradil ho termín obchodní závod. Obě tyto úpravy ale pohlíží na podnik jako na věc ovládanou podnikatelem. Dále je podnik definován pomocí nařízení evropské komise z roku 2008. To pohlíží na podnik jako na subjekt vykonávající podnikatelskou činnost. To znamená, že podnikem může být i osoba samostatně výdělečně činná (takzvané OSVČ). Tato úprava je právně nadřazená národní legislativě. To může být jeden z důvodů, proč nový občanský zákoník již nepracuje s pojmem podnik, ale s termínem obchodní závod. Z hlediska oceňování je definice podniku v evropské legislativě trochu nešťastná, protože subjekt nelze prodat ani koupit. Další definice podniku lze nalézt například v německých oceňovacích standardech IDW. V posudcích se znalci s nejasnou definicí podniku většinou vypořádávají tak, že na začátku posudku uvedou, jak chápou termín podnik.

Jmění

Další pojmy, které byly definovány ve starém obchodním zákoníku jsou obchodní jmění a obchodní majetek. Obchodní jmění nahradil termín jmění. Jedná se o souhrn majetku podniku, ale i jeho závazků. Obchodní majetek nemá přímého pokračovatele. V zákoně 89/2012 Sb. (NOZ) je ale definoán majetek. Jedná se o souhrn všeho, co osobě patří.

Zákony upravující oceňování

V České republice je oceňování upraveno v několika zákonech. Obecné pojmy jsou definované v novém občanském zákoníku, který je znám pod zkratkou NOZ (89/2012 Sb.). Ten mimo jiné definuje již výše zmíněný obchodní závod, dále také podnikání a další pojmy. Právní úpravu obchodních korporací najdeme v zákoně o obchodních korporacích (90/2012 Sb.). V něm mimo jiné najdeme požadavky na ocenění v případě nepeněžitých vkladů do základního kapitálu. Další podstatná legislativa je zákon číslo 151/1997 Sb. o oceňování majetku. Důležité je zdůraznit zákon č. 254/2019 Sb. Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, který je účinný od 1. 1. 2021 a nahrazuje zákon č. 36/1967 Sb. (Zákon o znalcích a tlumočnících), který aktuálně stále platí. Mimo těchto hlavních zákonů se pro potřeby oceňování může hodit i zákon o účetnictví, cenných papírech, trestní zákoník atd. Tyto zákony ale již nejsou stěžejní.

Metodiky

Kromě zákonných úprav jsou vydávané také metodiky. Některé jsou i právně závazné. Například metodika OCE vydávaná Českou národní bankou, která nahradila metodiku ZNAL. Mimo metodiku OCE se můžete setkat i s dalšími metodikami:

IVS – International Valuation Standards (IVSC – International Valuation Standards Comitte).

EVS – European Valuation Standards (TEGoVA – The European Group of Valuers Associations).

IPEV – The International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines, která je určena pro venture capital a private equity.

Ve specifických případech mohou být také nápomocné národní standardy některých zemí jako Německý IDW S1 (Institut der Wirtschaftsprüfer) nebo americký oceňovací standard US PAP (Uniform Standards of Professional Appraisal Practice, jejichž součástí jsou standardy pro oceňování podniku BVS – Business Valuation Standards)

Hladiny hodnoty (ocenění)

Hladiny hodnoty rozeznává odborná literatura dvě. Jedná se o hodnoty netto a brutto (Equity value a Enterprise Value). Hodnota netto vyjadřuje hodnotu, která náleží vlastníkům, jinak řečeno akcionářům společnosti. Ocenění tedy bude vyjadřovat hodnotu vlastního kapitálu z účetního hlediska a čistého jmění z právního hlediska.

Hodnota brutto naopak vyjadřuje hodnotu, pro všechny zúčastněné ve společnosti. Jedná se tedy jak o vlastníky, tak i věřitele, kteří jsou majitelé zpoplatněných dluhů společnosti (většinou dluhopisů a úvěrů). Z účetního hlediska se jedná o zpoplatněná pasiva a z hlediska právního se jedná o jmění snížené o nezpoplatněné závazky.

* * *

Feedback k 1. okruhu