21. okruh

Synergie můžeme popsat jako dodatečnou hodnotu, která vzniká po spojení dvou podniků. Dostaneme se tedy do situace, že 1 + 1 = více než 2. Toto ocenění ale neprovádíme vždycky. Vždy záleží na kategorii hledané hodnoty a účelu ocenění. Synergie například nemůžeme připočítávat k tržní hodnotě oceňovaného podniku. Z pravidla se s oceněním synergií setkáme při zjišťování investiční hodnoty, a to pokud je účelem ocenění zvažovaná koupě dané společnosti. Synergie pak lze vypočítat tímto způsobem:

$$ Synergie = H_{AB} = -H_A-H_b.$$

Typy synergií

Synergie se mohou objevovat v různých variantách v závislosti na konkrétních kupujících a kupovaných. V následujících kapitolách jsou však uvedeny nejčastější příčiny vznikajících synergií.

Přírůstky výnosů

Přírůstky výnosů mohou vzniknout například díky následujícím věcem:Přírůstky výnosů mohou vzniknout v následujících oblastech:

Rozšíření distribuční sítě – Pokud kupovaný distribuční síť v rozdílných oblastech než kupující, mohou být výrobky kupujícího i prodávajícího poskytovány zároveň v obou distribučních sítích, čímž dojde k nárůstu tržeb.

Marketing – vzhledem poznatkům kupujícího a kupovaného o způsobech propagace může dojít k výměně důležitých poznatků. Následně mohou být poznatky využívány pro obě společnosti, což povede k nárůstu tržeb.

Synchronizace produktů – Výrobky kupovaného a kupujícího se mohou prodávat v balíčcích. K synergii také může dojít k propojení produktových řad obou společností. Tím by měly růst tržby společnosti.

Snížení nákladů

Jednotný administrativní personál – Administrativní personál jedné společnosti může částečně převzít agendu jiné společnosti. Vzhledem k většímu množství práce může dojít k větší specializaci a tím k ušetření některých pracovních úvazků. Rovněž může dojít k vypovězení kontraktům, které společnost outsourcuje a provádět je vlastní činností.

Využití vlastních prostor – Pokud například společnost vlastní kancelářskou budovu, ale využívá jej její část, koupí může lépe využít vlastní prostory. Dále může být lépe využít neprovozní majetek společností.

Sdílení technologií – Společnosti vyrábějící stejný produkt ale i dvě společnosti zdánlivě z jiných oborů mohou po sloučení využívat společné technologie a významně se tak posunout. Společnou výrobou některých komponent tak lze ušetřit.

Jednotná výroba a logistika – společnou logistikou popř. výrobou ve sdílených halách lze výrazně ušetřit náklady.

Společné nákupy – v případě nákupu materiálu do více společností vzniká lepší vyjednávací pozice a tím i možnost snížit své náklady za materiál.

Snadnější koordinace pro management – Po sloučení podniku kupujícího a prodávajícího dojde k řízení činností jedním managementem. Management tak získá mnohem větší vzorek pozorování, které činnosti jsou ziskové, a které nikoliv.

Daňové úspory

Daňová úspora může vzniknout v případě, že prodávaný vytvářel významnou ztrátu z minulých let. Synergie může vzniknout také možností přecenění majetku a změně odpisových plánů. V každém případě daňové úspory mívají zpravidla časově omezený charakter (úspora se po několika letech vytratí a synergie již nevzniká). Rovněž je velice důležité zvážit možnost těchto úspor z právního hlediska. Po konzultaci se specialisty na tuto oblast je důležité zvolit vhodnou formu přeměny, aby bylo možné tuto úsporu využít.

Synergie ze snadnějšího přístupu ke kapitálu

Tento druh synergie vychází z přesvědčení, že větší společnosti mají snadnější přístup k získání vlastního i cizího kapitálu. To může vést k snížení nákladů na financování podniku a tím ke zvýšení ziskovosti.

Ocenění synergií

Ocenění synergií vychází ze základního vzorce při výpočtu diskontovaného CF:

$$ \frac {CF_t}{(1+i)^t}.$$

Přírůstek výnosů, snížení nákladů a daňové úspory se projeví při výpočtu CF v jednotlivých letech. V takovýchto případech se ale nedoporučuje vycházet z překážkové úrokové míry, která byla využita při ocenění podniku. Je vhodné využít zvýšenou úrokovou míru, která bude lépe zohledňovat riziko, že k danému efektu nedojde. Fakt levnějšího financování podniku se pak může v určitých případech zohlednit přímo do ocenění daného podniku.

Nicméně ocenění synergií zůstává velice náročným úkolem. Během akvizičního procesu se velmi často stává, že dopady synergií jsou nadhodnoceny a budoucí akvizice nedává smysl, i kvůli tomu zůstává procento opravdu úspěšných akvizic poměrně nízké.

Synergie vedou k nárůstu investiční hodnoty. V případě, že je zjištěná investiční hodnota výrazně nad tržní hodnotou (i díky dosaženým synergiím), může si kupující dovolit zaplatit i více, než je tržní hodnota společnosti. Dosažená hodnota akvizice se může blížit více investiční nebo tržní hodnotě v závislosti na vyjednávací síle kupujícího a prodávajícího.

* * *