menu
day light mode night time mode

22. okruh


Stanovení výsledné hodnoty podniku

Vyvození souhrnného ocenění z výsledků několika oceňovacích metod.

Jedná se o finální část, kdy již máme výsledky a nyní je nutné shrnout závěry ocenění. Nejprve je důležité si uvědomit, jaký je účet ocenění a jaká kategorie hodnoty je žádaná. Následně je nutné zpětně otestovat, zdali dané metody splňují zadání (například pokud zjišťujeme investiční hodnotu, tak že očekávaný peněžní tok zohledňuje všechny vzniklé synergie a jestli diskontní sazba odpovídá požadované výnosnosti investora).

Pro správně provedené ocenění bychom měli vycházet nejméně ze dvou oceňovacích metod. (V některých případech to po nás dokonce vyžaduje zákon.) Dvě varianty metody DCF a ani DCF a MVA/EVA se nepočítají jako dvě metody! Výnosové ocenění by většinou mělo být doplněno oceněním na základě tržního porovnání. V případě výnosového ocenění je například vhodné ještě porovnat výslednou hodnotu podniku s účetní hodnotou vlastního kapitálu. Výnosové ocenění by mělo vycházet ve vyšší hodnotě než je ocenění na úrovni vlastního kapitálu. (V opačném případě je nutné provést zpětnou revizi modelu nebo se podívat na závěry finanční a strategické analýzy, zdali došlo k výběru vhodné metody.) Dále uvádíme logické porovnání výsledků, jak by měli pro různé podniky vycházet:

Podnik splňující going concern – Majetkové < amortizační < výnosové

Podnik s omezenou perspektivou – Majetkové a výnosové < Amortizační

Podnik bez výnosového potenciálu – Výnosové a amortizační < Majetkové

Výnosové ocenění KČV < DCF ENTITY = DCF EQUITY = DCF APV = EVA ENTITY = EVA EQUITY = EVA APV

* pozn. dané vztahy jsou platné v případě, že výpočty vychází ze stejných peněžních toků, ze stejného majetku a z diskontu, který odpovídá stejnému riziku

Pokud tedy vychází vztahy jednotlivých metod podle předpokladů, můžeme přistoupit k závěrům ocenění. Ocenění by obvykle mělo být určeno intervalem, ve kterém se finální hodnota pohybuje. Zároveň by se však oceňovatel měl vyjádřit, kterou hodnotu shledává jako nejpravděpodobnější (bodový odhad). Interval by měl splňovat dvě základní představy. Jednak by měl dávat čtenáři ocenění poměrně jasnou informaci o hodnotě společnosti a jednak by měl odhadovat co největší množství variant očekávaného vývoje. V tomto případě se hrubě nedoporučuje uvádět jako výsledek průměr použitých metod. Výjimka se připouští jen v případě velmi nízkého rozptylu metod (viz. kapitola 10, kombinované metody, podle kterých se uvádí přijatelný rozdíl mezi metodami max. 5%). Pro určení správného rozmezí můžeme použít citlivostní analýzu (změnu hodnoty při změně jednoho z faktorů ocenění) nebo simulací Monte Carlo (vytvoření mnoha scénářů s několika proměnnými a jako výstup je vždy měnící se hodnota podniku).

Následně je ještě vhodné uvést bodový odhad hodnoty. Ten by měl být určen na základě výsledku nespolehlivější metody. Zejména soudci to mají rádi.

* * *

Pokračovat

Sponzoři

Líbí se Vám náš obsah? Přispějte nám na účet 2701942809/2010 s komentářem: „Dar“. Tím nám umožníte ho dále rozvíjet.

Platební QR kód